Franta: „Picassa více zajímal můj synek než moje malování.“

Báječné víno, okouzlující vůně moře, levandulová pole, neúnavně hřející slunce. Provence, ráj na zemi. Právě jih Francie, konkrétně pak malebné městečko Vence, je již několik desítek let domovem Františka Mertla, jedné z nejvýznamnějších osobností českého malířství 20. a 21. století. Autor mnoha působivých maleb však na svůj původ nikdy nezapomněl a hrdě se k němu hlásí i po více než padesáti letech od své emigrace. O jeho kladném vztahu k rodné Třebíči nejlépe svědčí nedávné vybudování Galerie Franta, které Mertl daroval na tři desítky obrazů, jejichž hodnota převyšuje patnáct milionů korun českých.František Mertl, člověk s ohromným nadáním a se snad ještě lepší povahou, se narodil roku 1930 v třebíčské čtvrti Horka-Domky. Životní osud však Frantu zavál jinam. Už v osmi letech se s rodiči stěhoval do Prahy, kde později vystudoval Akademii výtvarných umění. Život Františka Mertla se zčista jasna změnil v roce 1956. Na stipendijním pobytu v italské Perugii se zamiloval do půvabné Francouzky, jejíž jméno znělo Jacqueline. Pevná ruka komunistického režimu však styk s imperialisty striktně zamítala, a tak musel Amorovým šípem zasažený Mertl zvolit radikální řešení – emigraci. Zkrátka, když nejde Jacqueline k Frantovi, musí Franta k Jacqueline. Jejich vášni už tedy od roku 1958, kdy Mertl uprchl za hranice, nic nebránilo. Ani sovětský diktátor Chruščov, ani vůdce dělnického lidu Novotný, ani železná opona…

Před tehdy stále ještě mladičkým Mertlem se otevřel nový svět. Plný možností, plný svobody, ale také plný konkurence. Francie totiž byla v této době kolébkou evropského umění. O to obdivuhodnější tak je, že se Mertl mezi tisíci dalšími výtvarníky dokázal prosadit a nabyl celosvětového uznání. „Na počátku se ve Francii rozhodně nebylo lehké uplatnit. Francie, obzvláště v letech šedesátých a sedmdesátých, byla velkým magnetem pro umělce z celého světa,“ uvedl v pořadu Na plovárně. „Na druhou stranu je výhodou, že malířství je výtvarná řeč, při které člověk nepotřebuje slovník a nemusí překládat, co chce sdělit,“ dodal v rozhovoru s Markem Ebenem. Právě díky této fascinující vlastnosti umění se ve Francii mohli proslavit i další umělci, kteří přitom pocházeli ze zahraničí. Za zmínku rozhodně stojí takové osobnosti jako Pablo Picasso, rodák ze španělské Málagy, Marc Chagall, jenž přišel na svět v dalekém Rusku, či katalánský malíř Joan Miró. František Mertl, muž z malého města na Horácku, měl tu čest, že se se všemi třemi velikány osobně seznámil. „Nejsilnější dojem na mě udělal Picasso. Jeho výbušná energie z něho byla tak cítit, až jsem si myslel, že ve mně dělá svým pohledem díry. Více ho ale zajímal můj synek než moje malování,“ uvedl pro ČT Mertl, jenž je v zemi galského kohouta znám převážně pod pseudonymem Franta (příjmení Mertl se totiž Francouzům velmi špatně vyslovovalo).

Malířství je výtvarná řeč, při které člověk nepotřebuje slovník a nemusí překládat, co chce sdělit.

Ačkoliv Mertl dosáhl světového uznání, na stálou expozici čekal polovinu života. V prosinci 2014 se však dočkal. Galerie s Frantovými obrazy a sochami se symbolicky otevřela v Třebíči, kde před 85 lety poprvé spatřil světlo světa. „Já jsem se tady narodil a ono do té rakve se toho moc nevejde (usmívá se),“ žertoval v interview s Tadeášem Mahelem. „Třebíč byla první volba. Ono je důležité najít někoho, kdo o mě má zájem, já nebudu nikde běhat a nabízet svoji práci. V Třebíči zájem byl, tak jsme se dohodli,“ dodal vážený umělec, který daroval Třebíči takřka čtyřicet obrazů. Dvě svá díla dokonce vykoupil na vlastní náklady ze soukromých sbírek! Nezbývá než se hluboce uklonit a hlavně navštívit Galerii Franta v Národním domě.

Výstava Frantových výtvorů nadchne nejen odborníky v oblasti umění, ale i laiky. V obrazech Františka Mertla je totiž ukryto mnoho příběhů, mnoho životních osudů a mnoho různorodých pocitů. Obrazem odkazujícím na tragédii v japonské Fukušimě počínaje a africkou divočinou konče. Frantovo tvorba, jež je charakteristická figurální malbou a tématem člověka, rozhodně stojí za zhlédnutí. Bez přehánění lze totiž uvést, že jeho obrazy závidí Třebíči celý svět.